Nejdůležitější pražské nádraží je vytíženým dopravním uzlem a zároveň významnou památkou. Na prvním nástupišti se můžete zastavit u pomníku sira Nicholase Wintona, který v roce 1939 zachránil 669 dětí židovského původu před deportací do koncentračních táborů.
Nádraží vzniklo v druhé polovině 19. století. Původní novorenesanční budova stála na samém okraji města. Dnes už se nádraží nachází téměř uprostřed Prahy, jen pár stovek metrů od Václavského náměstí. Současná podoba historické budovy se dvěma elegantními obloukovými konstrukcemi se zrodila při přestavbě mezi roky 1901–1909. Autorem zdobného secesního návrhu přestavby byl architekt Josef Fanta, jehož jméno nese budova dodnes. Fantova budova nedávno prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Její výsledek můžete obdivovat od stolku ve Fantově kavárně.
V 70. letech přibyla nová odbavovací hala a celý komplex byl napojen na pražské metro. Nová hala se řadí k památkám českého brutalismu a dodnes vzbuzuje vášnivé debaty – pro jedny je hala příliš tvrdá, hranatá a šedivá, druzí oceňují hodnotu mnoha jejích designových prvků a technických řešení. Hala byla nedávno nově zrekonstruována a přizpůsobena potřebám velkého nádraží 21. století. Přibyly obchůdky, bufety a kavárny.