Betlémské náměstí je srdcem nejzachovalejší části Starého Města. Nachází se mimo hlavní turistické trasy a v labyrintu ulic a uliček jej většinou najde jenom ten, kdo ví, kde ho hledat. Náměstí vzniklo kuriózním, avšak pro historické město typickým způsobem: zrušením kostela svatého Filipa a Jakuba s přilehlým hřbitovem, jehož plocha určila tvar i rozlohu dnešního náměstí.Dominantou prostoru je Betlémská kaple, upomínající na zásadní postavu kazatele a rektora pražské univerzity mistra Jana Husa, který byl pro své reformní názory roku 1415 na církevním sněmu v Kostnici upálen. Právě zde se formovaly zástupy jeho následovníků a zde bylo také epicentrum bouřlivé reakce, kterou mučednická smrt vyvolala a která vstoupila do evropských dějin pod názvem husitské války. V nich čeští povstalci dokázali úspěšně a opakovaně vzdorovat křižáckým výpravám.Legenda o husitech, kteří statečně bojovali za svou pravdu, byla důležitou složkou formování českého národního sebevědomí v 19. století. Své největší „slávy“ dosáhla – bohužel – v období vrcholného stalinismu, kdy byli husité označeni za přímé předchůdce komunistů a jejich vítězství bylo chápáno jako jeden z důkazů o dějinném právu komunistů na vládu nad všemi ostatními. Důkazem tohoto smutného zneužití dějin je i dnešní Betlémská kaple, která byla téměř celá postavena na počátku 50. let pod dozorem komunistické strany jako „historická rekonstrukce“ zaniklé Husovy svatyně.Dnešní náměstí však představuje hlavně střed kulturního městského života. V sousedství kaple se nachází vynikající Fragnerova galerie, zaměřená na výstavy o soudobé evropské a světové architektuře. Západní stranu náměstí uzavírá dům U Halánků, kde jsou umístěny fascinující exotické sbírky Náprstkova muzea. Na náměstí i v okolních uličkách najdete řadu hostinců a kaváren, které se vymykají z běžného turistického průměru a představují často poslední ostrůvky normálního společenského života na Starém Městě.