Malostranské náměstí je spolu s Hradčanským náměstím nejlépe dochované historické prostranství v Praze. Jeho velkorysý pravidelný rozvrh vznikl ve 13. století, kdy bylo na Malé Straně vytyčeno gotické město. Tehdy byl založen i předchůdce dnešního barokního chrámu svatého Mikuláše, nedaleko nějž se nacházela také románská rotunda svatého Václava, zaniklá při stavbě mohutného bloku jezuitského Profesního domu v 17. století.

V dnešní době je náměstí rozděleno na dvě části, z nichž každá je svébytná a jiným způsobem působivá. Horní Malostranské náměstí představuje klidný jednotný barokní prostor, kterému dominuje dynamické zvlněné průčelí chrámu svatého Mikuláše. Těžištěm prostoru je morový sloup Nejsvětější Trojice, který patří k nejkrásnějším v Praze. Druhý plán náměstí tvoří panorama katedrály a Hradu, jehož silueta se při průchodu náměstím dramaticky otevírá. Tato „teatrální iluze“ je ještě působivější na dolním Malostranském náměstí, jehož barokní kompozici dominuje kupole a věž svatomikulášského kostela, tyčící se uprostřed náměstí nad půvabnými měšťanskými domy.

Důležitou historickou dominantu dolního náměstí tvoří bývalá malostranská radnice, která svědčí o překotném rozkvětu města během vlády uměnímilovného císaře Rudolfa II. Její architektura je inspirována soudobými stavbami v německém Aušpurku a ukazuje tak na pozoruhodnou šíři vlivů, které se v rudolfinské Praze setkávaly a tříštily. Dnešní využití radnice – restaurace a koncertní klub Malostranská beseda – podtrhuje výjimečnou roli, kterou radnice dodnes v organismu města má.

Severní strana náměstí je lemována šlechtickými paláci, které jsou bohužel umrtveny zapojením do rozlehlého komplexu Parlamentu České republiky.