Chrám Panny Marie před Týnem

Sakrální středobod Starého Města...

Chrám Panny Marie před Týnem patří mezi nejkrásnější gotické stavby v Praze. Je to největší a nejvýznamnější kostel na Starém Městě a vždy byl chápán jako jeho středobod – symbolický význam této památky výrazně překračoval roli pouhého farního kostela. Chrám vznikl ve druhé polovině 14. století na místě starší stavby, která předurčila jeho vztah k náměstí. Před starším kostelem stály na náměstí domy, takže průčelí nového chrámu muselo být postaveno až za nimi. Výsledek tohoto omezení je však velkolepý. Domy kostelu vytváří kulisu, za níž věže nečekaně vystupují a derou se vzhůru k nebesům.

Dnes lze do kostela projít nenápadnou chodbou, skrytou v gotickém podloubí domu na náměstí. Hlavní portál kostela se nicméně nachází na jeho boční straně, obrácené do úzké Týnské uličky. Kamenný reliéf tympanonu zde svědčí o významu stavby i bohatství měšťanů a kupců, kteří stavbu zaštítili. Jeho mimořádnou kvalitu je možné srovnávat pouze s tvorbou vynikajících dvorských okruhů v Paříži či v Burgundsku.

V 15. století se chrám stal hlavní husitskou svatyní a zůstal jí až do roku 1621. Do tohoto roku také zdobil průčelí zlatý kalich, symbol husitství. V roce 2017 se sem kalich v rámci symbolického ekumenického smíření navrátil.

Interiér chrámu byl barokně přestavěn po požáru v 17. století. Tyto úpravy však nijak nesetřely jeho jedinečnou atmosféru. Sílu sakrálního prostoru umocňuje množství uměleckých děl ze všech etap výstavby chrámu. Gotické období reprezentuje zejména pozoruhodný pozdně gotický baldachýn, který na sklonku 15. století postavil autor nedaleké Prašné brány Matěj Rejsek. Na úsvit renesance upomíná působivý oltář Kristova křtu, jehož autor se ukrývá pod monogramem I. P. Z doby barokní obnovy kostela je bezpochyby nejpůsobivější hlavní oltář, jehož obraz namaloval v polovině 17. století Karel Škréta.