Karlovo náměstí je největší gotické náměstí v Evropě. Vzniklo jako součást Nového Města v roce 1348 a císař Karel IV. ho zamýšlel jako hlavní prostor Prahy i celé Svaté říše římské národa německého. Praha byla v císařových představách nejen „druhým“ Římem, ale také – a zejména – odrazem ideálního nebeského Jeruzaléma, který měl být středobodem celého křesťanského světa. I proto byla ve středu náměstí postavena velkolepá kaple Božího těla, ve které se ukazovaly nejcennější ostatky, jež se císaři Karlu IV. podařilo získat: Longinovo kopí, hřeb z Kristova kříže či trn z jeho koruny.

Velkolepé Karlovy politické plány se bohužel nenaplnily. Po jeho smrti Praha i Čechy rychle ztrácely svůj význam. Definitivní konec slavné éry přinesly husitské války, které symbolicky započaly právě zde, vyhozením královských konšelů z okna Novoměstské radnice. Praha přestala být hlavním městem římské říše a náměstí se postupně proměnilo v městskou periferii. Kaple Božího těla byla bohužel za osvícenských reforem zrušena a následně zbořena. Prostor náměstí získal definitivní podobu v 19. století, kdy zde byl zřízen rozsáhlý romantický park.

Z historických památek na náměstí je vedle gotické Novoměstské radnice pozoruhodný hlavně barokní jezuitský kostel svatého Ignáce či Faustův dům, spojený s legendou o učenci, který za chorobnou touhu po poznání zaplatil svou duší. Z moderních staveb stojí za zmínku modernistický dům na rohu Ječné ulice, funkcionalistické stavby na východní straně náměstí nebo nedaleké budovy ze 60. let 20. století, které pozoruhodným způsobem doplnily historický areál emauzského kláštera.

 Kde
Nové Město
Menu